EKOPÁTEK - Dnes vložky s křidélky a buničina, dříve tráva nebo menstruační košile

EKOPÁTEK - Dnes vložky s křidélky a buničina, dříve tráva nebo menstruační košile

Dneska tuhle pomyslnou válku mezi bělenými a nebělenými hygienickými potřebami malinko načechráme a zlehčíme jako bio bavlnu. Do dámského tématu jsem se ráda zakousla, protože jde přeci jen stále a pořád o moje - naše zdraví a pak taky o zdraví Země. A jelikož by to mělo být všem ženám velmi blízké téma, mrkla jsem trochu do historie a našla celkem překvapivá fakta, jak řešily ženy, dámy a paničky hygienu a hlavně své dny. Přiznám se, že na něco jsem fakt čuměla. A ráda se o to s vámi podělím. V dnešní době máme tolik možností, že si to vlastně ani neuvědomujeme. A ono stačí kouknout jen tři desítky let dozadu. Už za komárů to neměly naše mámy a babičky nijak jednoduché.

Víte, že v dnešní době žena v období plodnosti prodělá 400 menstruačních cyklů. To představuje až 36 litrů krve. A průměrnou spotřebu 1 350 vložek. U pralidí to bylo jen 50 menstruačních cyklů, což je neskutečný rozdíl. Mohla za to velká fyzická námaha, rození jednoho dítěte za druhým a hlavně nedostatek jídla.

Docela mě překvapilo, že takové kalhotky - a spodní prádlo obecně - nejsou zas až tak stará záležitost. Představte si, že dámy nenosily vůbec nic ještě za krále Klacka. Ne, kecám... Ale až v 19. století je vytáhly na svět, jak jinak, prostitutky. Taky je nosily baletky a jeptišky. Ehm. Trochu paradox. Tyto kalhotky sahaly až po kolena a byly dost nabírané. Nic sexy! Byly však symbolem lehkých děv a obyčejná i urozená dáma na ně ani nepomyslela.

Až britská návrhářka Lucy Duff-Gordonová - úžasná revolucionářka - se s tím nemazlila a přišla na začátku dvacátého století s revolucí. Nohavičky prostě ustřihla! Vznikly tak bombarďáky, které už se dnešním kalhotkám velmi podobaly. 

Jedno se jim však v této době musí nechat. Tyto dámy netrpěly na mykózy a nehřály si v upnutém a neprodyšném prostředí bakterie, které intimním partiím nesvědčí. Ovšem, měly zase jiné srandy, jako mor a černý kašel. Neodpustím si tak malou poučku... Úplně nejlepší je ve všední dny nosit klasické kalhotky z bavlny (ne, nemyslím ty po babičce), které jsou pohodlné a prodyšné. Tanga a krajkové prádlo si nechat jen na TY příležitosti. Tyto varianty totiž trápí naše intimní partie nejvíc.

Ale zpět do středověku

V tomto čase se hygiena zas tak neřešila. Obyčejné ženy nenosily žádné spodní prádlo. A když měly své dny, prostě se schovaly do ústraní a tam vše přečkaly.

Urozené dámy nosily menstruační košili s dlouhými spodními cípy. Ty se vázaly do uzlů. Některé pak používaly kožené pásy. Představte si to... Dámy ze středních vrstev na tom byly asi nejlépe. Vyráběly si vložky samy. Z materiálů, které měly po ruce. Látky, obinadlo a vlnu. S tou kousavou vlnou si to teda opravdu nedovedu představit. No, a jelikož neměly ty kalhotky, vložky si pouze na své intimní partie přikládaly. Zajímalo mě, jak s tím chodily. To jsem se ale nikdy nedozvěděla:-)

A když se koukneme ještě dál, ženy ve starověku si musely vystačit s různými hadříky, se zvířecími kožešinami nebo trsem trávy. Vynalézavější dámy sáhly po papyru a vyráběly si jakési předchůdce tampónů. Používaly však i mořské houby, ke kterým se vracíme i dnes.

Jednorázové vložky vymyslely až americké zdravotní sestřičky, které ošetřovaly zraněné ve Francii během první světové války. Aleluja! Vyráběly je samy ze savých obvazů určených na rány vojáků. Okamžitě po válce se tak rozjela výroba vložek ve velkém. Ty ale byly na tehdejší poměry moc drahé. Mohly si je dovolit jen ženy z vyšších vrstev. Většina žen si tak své vložky doma pletla, háčkovala nebo šila ze starých hadrů či z bavlněné látky na dětské pleny. Tyto pomůcky si pak ženy praly a používaly je až do úmoru.

Teprve na počátku minulého století byly vyrobeny vložky ze savé buničiny obalené gázou. Ovšem! Textilní nebo pletené vložky se v naší zemi používaly dokonce ještě ve 40. letech.

A tohle mě zaujalo asi úplně nejvíc... 

V řadě kultur dokonce věřili v to, že krvácení je projevem nemoci. No jo, jenže když žena krvácí a neumře, musí jít o čáry a kouzla. Někde byly dokonce ženy, které menstruují považovány za velmi mocné a obdařené nadpřirozenými silami. Věštily ve svých dnech budoucnost a radily v důležitých otázkách.

Římané zase věřili, že ženy během svých dní mohou zahnat krupobití a dokonce z pole vystrnadit záškodnický hmyz.

Mayové, Židé i křesťané zase vnímali menstruaci jako božský trest za neposlušnost. 

Ve středověku, kdy bylo tělo, a obzvlášť to ženské, považováno za zdroj pokušení a hříchu, se manželky po dobu menstruace na svého muže ani nepodívaly. Věřilo se totiž, že by ho mohla zabít pouhým pohledem.

Takže pánové, dávejte si na nás v době menstruace pozor. Jediný špatný pohled a je po vás:-)))

A touto krásnou schopností bych uzavřela téma o hygienických potřebách. Je na vás, jakou variantu zvolíte. Vždy však myslete na to, že jde hlavně o vaše zdraví.

Taky myslete na tu naši přírodu, která se teď začíná opravdu dusit pod návalem zbytečného a nezničitelného plastu.

 Mějte se moc prima a všem nám přeji konečně to jaro. Markéta

O autorovi
	Patří k Folly týmu. Miluje přírodu, postupně přechází na přírodní kosmetiku a ekodrogerii. Zbožňuje vaření, protože jídlo je nejlepší neřestí, design v celé jeho šíři a své dva psy, které našla v útulku a pomalu je vypiplala ke skorodokonalosti :-)