Recenze: Mokřadkový olej

Recenze: Mokřadkový olej

Marně přemýšlím, kdy mě poprvé napadlo, že bych mohla místo pleťového krému sáhnout po oleji. Nejsem schopná to datovat do puntíku přesně, nicméně jsem si jistá, že s tím měla co dělat Luc. V živých barvách vidím, jak jsem kdysi nevěřícně zírala na její dokonale vyhlazenou pleť a jen tak (nenápadně!) mimo řečí se ptala, jak to do prkvančic dělá?! A ona nadhodila slovní spojení „ricinový olej„. Rici-co? Ještě ten samý den jsme to vzaly kolem obchodu a já si domů odnášela lahvičku riciňáku s pocitem, že mi právě bylo sděleno tajemství, vedle něhož vypadá archiv FBI jak snůška banálních drbů.

Za dobu od objevu ricinového oleje se mi koupelnou prohnalo tolika mastné kosmetiky, bezvodých balzámků, ale i jednodruhových olejíků, že bych to těžko počítala i na prstech osazenstva místní základky. Nejsem megaloman, ani nekřečkuju. Jsem jen zvídavá. Nazývejme věci pravými jmény, že ano… :-D

A můj zájem nenechala na pokoji ani záležitost od značky Nobilis Tilia – mokřadkový olej, který jsem dostala k ozkoušení z Folly.cz. Nikdy v životě jsem podobný název neslyšela a vlastně jsem ani nevěděla, co si pod tím jménem představit. Kytku? Strom? Bažinu? Jožina bydlícího tamtéž?

Strýček Google mi prozradil, že mokřadka – meadowfoam (v překladu „luční pěna“) je malá kytička, která krášlí louky a nejčastěji roste na slunečných, ale přitom dostatečně vlhkých místech, kde je půda propustná, ale přitom nebahnitá. Samotný olej se pak získává extrakcí ze semínek této rostlinky.

Čím je mokřadkový olej unikátní? Prý jde o jeden z nejstabilnějších rostlinných olejů vůbec, který (stejně jako jeho jojobový kamarád) umí posilovat odolnost pleti. A má taky výrazný hydratační a vyživující účinek. Jak se to pozná? Třeba tak, že když si nanesete pár kapek oleje na vlhkou pleť (po koupeli, nebo svlaženou termální vodou), olej se okamžitě vpije, kůži znatelně zvláční, ale nezmastí. Hlavně to poslední. A vy si namísto pleti suché jak papír užíváte komfortu hebké a „naducané“ pokožky, která působí dojmem, že ji někdo zázračně ozdravil a polil živou vodou :).

Mokřadkový olej bych konzistencí zařadila mezi výše zmiňovaný ricinový olej a vodnaté sérum s kyselinou hyaluronovou. Ricinový olej připomíná tekutý vosk a hyaluronové sérum zase vodovou bázi. Mokřadková záležitost je někde na půli cesty. Ani kočka, ani pes. A stejně tak je tomu u vůně. Není žádná a olej je voňavě neutrální.

Hodně mě baví, že ač jde o olej, není mastný. Nebo teda je, ale naprosto minimálně. I když ho rozetřu na suchou pokožku, nehážu prasátka na všechny strany, ale „mokřadka“ se krásně vstřebá beze zbytku. Přesto ale zůstávám věrná svému zvyku, že pod tuhle olejovou péči pleť vlhčím, pokud jej používám zvlášť. Když mokřadkový olej vrstvím namísto denního krému ještě na sérum, tak spršku logicky vynechávám.

Díky příjemné a lehké konzistenci si umím představit, že by olej mohl vyhovovat i mastnější pleti, nejen té vysušené. A jelikož nemá žádnou výraznou vůni a není dráždivý, dá se využít i jako výživná oční péče na noc. Přes den bych s olejem kolem oček byla opatrná – moc na něm nedrží korektor :).

Jinak balení je v podobě 20 ml lahvičky z tmavého skla a dávkování je pořešeno praktickým kapátkem.